Chuť na sladké

Sladká chuť je první, kterou poznáme při příchodu na svět. Jsme malincí, zranitelní, schoulení v teple u maminky a sladká chuť teplého mléka nám dodává pocit přijetí, lásky a bezpečí. Ale cítíme sladkou chuť pouze mléka? Má schopnost nás ovlivnit i v dospělosti? Kde se vlastně vzala? Dočtete se právě teď.

Sání přislazuje

Mateřské mléko je sladké díky laktóze, ovšem dojem konečné sladké chuti nám dodává samotné sání. Mozek zná velmi důmyslný mechanismus, jak vyvolat sladkou chuť v ústech a podporovat tak člověka v pocitu blaženosti. Tahle finta, přetrvává po celý život. Zkuste si na chvilku líbat hřbet ruky nebo žužlat palec. Za moment ucítíte sladko v ústech. Tento velmi důmyslný mechanismus pak sledujeme v různých životních etapách. V dětství, kdy se dítě nechce vzdát dudlíku a s ním té sladké chuti. V dospělosti při líbání, či jiných milostných radovánkách. Sladká chuť je tak často spojována s láskou a pocitem bezpečí.

Touha po sladkém je signál ne skutečná potřeba

Chuť na sladké se tak stává pro miminko jednoznačným impulzem „Mám hlad, dejte mi najíst.“ a dá o sobě vědět. Velmi zajímavou poznámkou je, že děťátko v tu chvíli volá po vysoce nutričně bohatém zdroji energie, vitamínů, minerálů, stopových prvků a dalších esenciálních pomocníků pro jeho rychlý růst a vývoj. Ty jsou v mléku zásadní a rozhodují a schopnosti mateřského mléka zasytit miminko. V tomto ohledu se mateřská mléka liší a můžeme zde slýchávat maminky, že někomu se děťátko budí jednou za noc, někomu pětkrát. Některé děti mají stále neutišitelný hlad. Koukají, co by kde snědly. Jsou obézní, ale při tom stále hladové. Snaží se najít dostatek mikroživin, které v rohlíku ani buchtách nenajdou. Tento fenomén najdete podrobněji v článku O Otesánkovi. Proto je velmi důležité dbát na svou výživu v těhotenství a hlavně při kojení. Ten rozdíl na miminku i na sobě poznáte stonásobně.

Chuť na sladké v dospělosti

Do dospělosti si přinášíme reflex: „Tělo má hlad, upozorním mozek sladkou chutí a on mi zařídí něco výživného.“. Zde je dobré si uvědomit, že při výběru jídla je důležité používat mozek. Zamyslet se, čím tělo zasytím, aby mohlo dále fungovat. V tomto případě není sladká chuť přímo úměrná zásobě celkové glukózy v těle, a tedy sníst zákusek nebo guláš se šesti a pivem tělo spíše vyčerpá, než vyživí.  Co se může stát při dlouhodobém zatěžování těla cukrem, najdete v článku Dieta je styl. Pamatujte, že po dobrém jídle není třeba kafe ani dort. Tak poznáte kvalitní porci.

Chuť na sladké nám ovlivňují také střevní bakterie, které velmi důmyslně matou mozek a diktují mu, co má opatřit. Nenechte se jimi ošálit. Sladké mají rády ty bakterie, které jednají ve svém zájmu více než v zájmu člověka. Stejně tak platí i pro dlouhodobé bakteriální infekce, e-coli, borrelie, aj. Pokud se vás týkají chronické záněty, vynechte ze stravy přidaný cukr, nasaďte širokospektrální probiotika a breberkám seberete vítr z plachet. Nehledě na to, jak ohromný vliv má mikrobiom na psychiku. O magii mikrobiomu se můžete dočíst v článku tady. Je fascinující.

Po rozchodu na zmrzlinu

Nebo lépe, koupit kýbl zmrzliny a sníst jej doma u sladkého filmu pod teplou peřinkou. Připomíná vám to stav malinkého miminka na začátku? Pak jste se trefili. Ano, tak to je. Ve chvíli psychického vytížení, kdy máme pocit, že už na svět sami nestačíme, máme přesně ty tendence schoulit se mamince do klína a nabrat síly. V této chvíli je dobré se zastavit a uvědomit si, kam nás situace zahání. Už nejsme malé děti, které mají vysoký kalorický příjem pro svůj růst. My už růst nepotřebujeme. Máme svou výšku i váhu, kterou si chceme udržet. Proto si dejte raději kousek ovoce, ořechy, avokádovo-vaječnou pomazánku, bílý jogurt s probiotiky. Doplníte to, po čem tělo ve stresu volá. Vitamíny, minerály, stopové prvky, omega nenasycené mastné kyseliny, probiotika a proteiny. Všimněte si, že dáte tělu přesně to, co potřebuje z mateřského mléka a ušetříte tu nálož cukru, která by vám ve finále ještě přitížila. Pokud vás při psychické zátěži honí spíše čokoláda, je to signál „potřebuji hořčík“. Dejte si raději vstřebatelné minerály s půl litrem vody a čokoláda zůstane celá.

Celoživotní touha po sladkém nám může nést informaci i něčeho hlubokého v nás, které zůstalo nepojmenované. Tady už se dostáváme na pokraj těla a mysli, kde můžete ochutnat sílu Celostního mentoringu.

Chuť na sladké není vždy chuť na sladké. Doporučuji si najít svou nějakou dobrou tutovku, co si s chutí dáte, když vás přepadne hlad. Po čem bez přemýšlení sáhnete, než vás mozek přemluví do cukrárny. A vodu!

Sledujte nás na Facebooku, ať vám neutečou další články a novinky ze světa Lékovědy.

Mnoho zdravě sladkých chvil,

Mgr. Martina Šimanová