DNA není z cukru

DNA je všude kolem nás. Používá se k identifikaci osob i diagnostice nemocí. Najdeme ji v každé živé buňce. V rostlinách, zvířatech i mikroorganismech. Nese v sobě informaci o našem vzhledu, barvě vlasů, očí a kůže. Dokáže se replikovat a zajišťovat tak vznik nových buněk, díky kterým máme přibližně  každých sedm let zbrusu nové tělo. Je velmi zajímavá a, světe div se, je z proteinů.

Proteiny jsou i tam, kde je nevidíme.

Kromě DNA jsou z proteinů tvořeny i další pomocníci našeho těla. Například koagulační kaskáda, která se nám stará o srážlivost krve v případě zranění, nebo protilátky, které jsou neoddělitelnou součástí imunitního systému a pomáhají nám v ochraně proti patogenům i alergenům. Z proteinů je také největší hybná síla lidského těla – svalová soustava.

Svaly hýbou člověkem.

Lidská kostra je obalena svaly, které jí umožňují držení těla a pohyb. Množství svalové hmoty odráží fyzickou aktivitu člověka. Pokud svaly používáme, rostou. Pokud ne, ochabují. Vzpomeňte si, jak vypadá lýtko sportovce, kterému sundali sádru po zranění.

Svalová hmota dospělého člověka by měla být v těle zastoupena přibližně z 25-40 %, u žen méně, u mužů více. Kromě fyzické síly tvoří svaly oporu například i cévnímu systému. Všimli jste si, že lidé s pevným tělem méně trpí na varixy či vysoký krevní tlak?

Svaly se tvoří díky dostatečnému příjmu aminokyselin z potravy a (přiměřené) fyzické zátěži. Bílkoviny by měly být klíčovou složkou naší stravy, ať už v rostlinné či živočišné podobě. Denní doporučení příjmu bílkovin u dospělého člověka s běžným životním rytmem bylo stanoveno na 80-100 g čisté bílkoviny. Pro představu kuřecí stogramový plátek obsahuje pouze 23 g čistých bílkovin. Jedna taková porce tedy nestačí.

V tématu příjmu proteinů je dobré ohlídat rodiče a celkově starší generaci nad šedesát let věku. Taková na bílkoviny často zapomíná. Dostatečným příjmem proteinů jim pomůžeme zabránit úbytku svalové hmoty a zachovají si dostatek sil pro aktivní život. Mleté maso, hrachová kaše, čočka, ryby, avokádo, tvaroh, dýňová polévka, vše je dobře skousnutelné a hravě si s tím poradí. Proteinovou stravu jíme odpoledne a ideálně k večeři.

Cukry, tuky dopoledne. Bílkoviny odpoledne.

Jednoduché heslo k zapamatování s velkým posláním. Dopoledne je naše tělo nastavené na mentální výkon. Mozek jede na cukr, a proto jej včas využijeme, než jdeme spát. Vyhneme se tak ukládání cukru do tuků. Pečivo a jiné obiloviny jsou tak k snídaní v pořádku. Odpoledne jsme naopak fyzicky výkonnější. Je to vhodná chvíle pro tvoření svalů, sportování a rýsování postavy. Uzpůsobíme-li chodu našeho těla jídelníček, samo nás překvapí, jak málo stačí k jeho kráse a vitalitě. S jídelníčkem Vám jako Lékovědci velmi rádi pomůžeme v rámci individuálních konzultací.

Živočišná či rostlinná bílkovina?

Obě jsou důležité. Obě jsou výživově parádní a je skvělé je kombinovat. Vyhradit se pouze jedním směrem je velmi krátkozraké. Myslete vždy na rovnováhu. Maso například nejíme jen kvůli bílkovinám. Využíváme jej zároveň jako nejlepší zdroj železa pro naše tělo. Železo je součástí tvorby červeného barviva hemoglobinu v červených krvinkách. Díky hemoglobinu jsou červené krvinky schopny přenášet kyslík, okysličovat tělo a plnit tak svou funkci. Okysličené tělo je vitální a má zdravou barvu.

Vegetariáni jsou častými pacienty transfúzního oddělení.

Vegetariáni by měli železo doplňovat alespoň pomocí doplňků stravy, aby předešli budoucím komplikacím. Už od vysoké školy souzním s myšlenkou, že jeden plátek masa týdně dokáže zachránit život.

První pomocí při kolapsu z nedostatku červených krvinek bývá podání transfúze. Je důležité si uvědomit, že tu danou transfúzi může ve stejný okamžik potřebovat někdo jiný daleko více. Buďte proto obezřetní a pečujte o svou krev.

Z masa je dna?

Rozhodně bych v tomto tvrzení byla méně ultimátní. Dna vzniká nahromaděním kyseliny močové v těle. Kyselina močová vzniká přirozeně při metabolismu bílkovin (purinů) a je následně vyloučena z těla ven. Problém nastává, je-li jí příliš a začne se v těle hromadit. Na vině mohou být i drobné dietní chyby opakované po mnoho let.

Významný příliv kyseliny močové můžeme zaznamenat například při výrazném úbytku svalů při neřízené dietě či hladovění/půstu, nekontrolovatelném příjmu masa, masných výrobků, uzenin, ale i luštěnin. Hrách a čočka jsou velmi bohatými zdroji bílkovin, které mohou maso hrdě zastoupit, nikoli však nahradit. Riziko dny se zvyšuje i s nedostatkem mikronutrientů – vitamínů, minerálů a dalších.

Vhodným preventivním pomocníkem pro odbourávání kyseliny močové je vláknina, voda a minerály. Dejte si proto k porci masa 300 g vařené či syrové zeleniny. Dbejte na dostatečný pitný režim (4 dcl/10 kg váhy/den). A pokuste se vyvarovat alkoholu, cukru, kouření a nezdravému přibírání na váze.

Pokud už se dna objevila, je nutné snížit příjem živočišných i rostlinných bílkovin, viz výše. Nasazení léků a omezení příjmu bílkovin je dobrý start, ale rozhodně nevhodné celoživotní řešení. Bílkoviny k životu potřebujeme a jejich dlouhodobé vysazení si vybere svou daň jinde. Zde je místo pro konzultaci s Lékovědcem.

DNA není z cukru.

Přestože regály supermarketů se nás snaží přesvědčit o opaku, dogma molekulární biologie zůstává stejné: DNA-RNA-PROTEIN. Nenechte se zmást policemi plnými sladkostí, sladkého pečiva, zákusků, slazených limonád, džusů či alkoholu. Glukóza je pro lidské tělo hlavním zprostředkovatelem energie, avšak tělo si ji dokáže vzít či vyrobit samo z klasických potravin jako jsou přílohy, běžné pečivo, obiloviny, ovoce. Bílý cukr není nutné doplňovat. Tak je to v přírodě zařízené, jak už jsme četli v článku O Otesánkovi.

Za tým Lékovědy Vás zdraví,

Mgr. Martina Šimanová

Sledujte veřejnou stránku Lékovědy na Facebooku, sdílejte cenné informace se svými přáteli i rodinou nebo si dopřejte krátké ranní počtení některým z dalších článků na Blogu Lékovědy.